Vojenství

Polská Vojska teritoriální obrany vs. česká Aktivní záloha

21. 12. 2021
74 komentářů
Jaroslav Dolejška
Děkujeme webu Armádní noviny, za uveřejnění.

Polská Vojska teritoriální obrany WOT (Wojsko Obrony Teritorialnej) vznikla 1. ledna 2017. Jde vedle pozemních, námořních, vzdušných a speciálních sil o pátou složku polských ozbrojených sil.

V médiích již dva roky sledujeme nasazení WOT při evakuaci polských občanů z Velké Británie, při řešení kovidové pandemie nebo živelních pohromách. V posledních měsících WOT spolu s profesionálními vojáky hlídají hranici s Běloruskem.

Kde se jednotky a vojáci WOT najednou za tak krátkou dobu vzali? Kdo uvažoval již po válce Ruska s Gruzii, že budou potřeba?

Historie vzniku WOT

Počátek WOT se datuje k 30. prosinci 2015, kdy tehdejší ministr obrany Antoni Macierewicz jmenoval Grzegorze Kwaśniaka zmocněncem pro zřízení WOT. Jedná se o důstojníka v záloze, profesora vojenské vědy, autora Koncepce obrany teritoria, který mimo jiné vystudoval Univerzitu obrany v Brně. Kwaśniak vymyslel, zdůvodnil a přesvědčil odpovědná místa o potřebě vzniku WOT. Další etapou bylo podepsání Koncepce územní obrany ministrem obrany 25. dubna 2016.

Teritoriální vojska byla zřízena 1. ledna 2017 na základě zákona ze dne 16. listopadu 2016, kterým se mění zákon o všeobecné povinnosti bránit Polskou republiku, a některých dalších zákonů, které podepsal polský prezident Andrzej Duda 20. prosince 2016.

Dne 29. března 2017 začalo velení WOT operovat a formálně převzalo velení nad prvními třemi brigádami WOT nacházejícími se v Bialystoku, Lublinu a Rzeszówě. Dne 21. května 2017 se v Bialystoku, Lublinu a Rzeszówě konaly první vojenské přísahy v historii WOT.

Na vytvoření WOT bylo v roce 2017 přiděleno zhruba šest miliard korun. Plány z roku 2016 předpokládaly nárust vojáků WOT na 53 000. Finanční důvody vedly ke snížení tohoto počtu. V říjnu 2018 naplánovalo polské ministerstvo obrany na rok 2019 počet vojáků WOT na 31 600 vojáků, z toho 27 000 vojáků v záloze a 4600 z povolání. Výcviková kapacita WOT je 10 000 nových vojáků ročně. Do této kapacity se nepočítá výcvik vojáků v záloze pro útvary, velitelství jednotlivých vojvodství (obdoba našich Krajských vojenských velitelství [KVV]) a profesionální jednotky

Velitelství WOT na základě rozhodnutí ministra obrany převzalo a pokračuje v dědictví Velitelství Armii Krajovej (1942-1945). Den WOT se slaví 27. září.

Česká Aktivní záloha

České jednotky AZ jsou dvojího typu:

14 teritoriálních pěších rot AZ u KVV. Tyto jednotky především střeží objekty důležité pro obranu státu (ODOS);
Jednotky AZ u útvarů AČR a organizací MO,které posilují schopnosti útvarů AČR/ MO.

V ČR vznikly první jednotky AZ v síle praporu v roce 1999 ve Strašicích a Stříbře (později rozpuštěny v roty u KVV), kdy proběhly první dobrovolná cvičení vojáků v záloze.

Tehdejší Náčelník Generálního Štábu armádní generál Jiří Šedivý uvedl: "Vznik aktivních záloh u nás byl ovlivněn dvěma faktory, a to na doporučení spojenců, kteří už měli zkušenosti s profesionálními armádami a věděli, že je potřeba mít i zálohy. Žádná profesionální armáda nemůže bez mobilizace bránit vlastní území. Dále byl tlak od vojáků v záloze, kteří chtěli cvičit, když stát vzhledem k budoucí profesionální armádě, pod dojmem ušetření upouštěl od povolávání záloh na pravidelné cvičení."

Naši vojáci AZ se dobrovolně bez povolávacích rozkazů účastnili odstraňování živelních pohrom ve Vysokých Tatrách, a dalších na území ČR, ale poprvé byla oficiálně nasazena až krajská pěší rota Ústeckého kraje při povodních. Během letošních prázdnin byli pražští a středočeští vojáci AZ nasazeni v očkovacím centru v O2 aréně v Praze. V současné době pomáhají vojáci ze Středočeské pěší roty v kuchyni v nemocnici v Benešově.

Typy polských armádních záloh

Polsko má čtyři druhy záložních sil:

Záložní jednotky u útvarů polské armády. Český protějšek jsou roty, letky záloh u útvarů armády a vzdušných sil;
WOT. Českým protějškem je necelé dva roky existující (reaktivované) Velitelství teritoria (VeTer) v Táboře s pěti prapory, členěnými do 14 pěších rot;
Záložní jednotky u každého vojvodského (krajského) vojenského velitelství (obdoba našich KVV). Tato jednotka v síle roty do 70 vojáků má jediný úkol - obranu nejdůležitějšího cíle v daném vojvodství, například vodní nádrže zásobující vojvodství vodou. Díky pravidelnému výcviku obrany objektu znají dokonale místní terén;
Vojáky v záloze. Pracuje s nimi vojvodské (krajské) vojenské velitelství, které se dále dělí na okresní velitelství (naše zrušené bývalé Okresní vojenské správy [OVS]). Jedná se o všechny vojáky, kteří prošli základní vojenskou službou, službou vojáka z povolání nebo sloužili v záložních jednotkách. Počet vojáků všech druhů ozbrojených sil a občanských zaměstnanců, a hlavně příprava plánů a práce s vojáky v záloze, se vůbec nedá srovnat s možnostmi KVV u nás.

Za zjednodušení názvosloví a přirovnání územních celků a vojenských velitelství kčeským se omlouvám, ale účelem není řešení geografických a terminologických pojmů, jde o představu pro české čtenáře.

Úkoly a brigády WOT

WOT jsou určeny pro:

Vedení obranné činnosti ve spolupráci s operačními jednotkami a podpůrnými prvky nevojenského systému (integrovaný záchranný systém);
Provádění samostatných nekonvenčních operací, proti-diverzní operace a operace proti výsadkům nepřítele (země, moře);
Účast při zabezpečení přijetí a nasazení spojeneckých posilových sil a prostředků;
Realizace činnosti v oblasti: krizového řízení při: zdolávání živelních pohrom a likvidaci jejich následků, ochrany majetku, pátracích a záchranných akcí;
Provádění informační činnosti.

Organizace sil územní obrany:

Velení WOT v Zegrze
Středisko výcviku sil územní obrany, Toruň;

Brigáda územní obrany Podlaska, Bialystok;
Lublinská brigáda územní obrany, Lublin;
Podkarpatská brigáda územní obrany, Rzeszów;
Varmijsko-mazurská brigáda územní obrany, Olsztyn;
Mazovská brigáda územní obrany, Ciechanów
Mazovská brigáda územní obrany, Radom;
Pomořanská brigáda územní obrany, Gdaňsk;
Brigáda územní obrany Kujawsko-Pomorska, Bydhošť;
Lodžská brigáda územní obrany, Lodž
Świetokrzyska brigáda územní obrany, Kielce;
Malopolská brigáda územní obrany, Krakov;
Velkopolská brigáda územní obrany, Poznaň;
Slezská brigáda územní obrany, Katovice;
Západopomořanské brigády územní obrany, Štětín;
Dolnoslezská brigáda územní obrany, Vratislav;

Dne 18. března 2021 ministr Mariusz Blaszczak v Zegrze podpisem stvrdil vytvoření tří nových brigád WOT:

Metropolitní brigáda územní obrany ve Varšavě;
Nadbuzańská brigáda územní obrany v Chelmu;
Brigáda územní obrany Przemyśl v Przemyślu.

Výzbroj WOT

Hlavní zbraní vojáků WOT je útočná puška Grot ráže 5,56 mm. V roce 2017 bylo objednáno 70 000 kusů, včetně podvěšených 40mm granátometů pro určené funkce. Ostatní čtyři složky (kromě speciálních sil) ale kritizovaly přednostní vyzbrojování WOT nejnovějšími puškami Grot. U nás pěší roty pod VeTer v současné době používají pušky vz. 58 - přezbrojení na "breny" je v plánu.

Záložní zbraní je pistole VIS 100 ráže 9 mm. Dodávka 20 000 kusů bude dokončena příští rok. Podle všeho polská armáda nebude mít (na rozdíl od české) pistoli pro každého vojáka WOT pistoli. U nás je to v současnosti jinak - u pěších rot AZ pod VeTer má každý voják starou pistoli CZ vz. 82.

Další zbraně jsou - kulomet UKM-2000P s optikou, odstřelovačka SAKO TRG M10 plus BOR (nová polská puška), "pancéřovky" RPG 7, FGM-148F Javelin, dále 500 kusů 60mm minometů LMP-2017.

Vojáci WOT mají 12 sestav dronů FlyEye (každá má čtyři drony) a 100 sestav kamikadze dronů Warmate (každá má deset dronů). U nás touto výzbroji disponuje pouze specialisté z Prostějova. Účinnost dronů jsme viděli v nedávné válce mezi Ázerbájdžánem a Arménii.

Obdobné české jednotky AZ mají ve výzbroji pistoli vz. 82, pušku vz. 58, kulomety vz. 59, RPG 7 a RPG 75. Přezbrojení je v plánech. Bezpilotní prostředky, minomety, pušky pro odstřelovače, nejspíš ani v těchto plánech. V měsíci říjnu letošního roku proběhnul první výcvik části obsluh minometů záloh 4. brigády rychlého nasazení.

Vojáci WOT získají 60 protitankových raketových kompletů Javelin (180 střel) do konce tohoto roku.

Z dopravních prostředků WOT zmiňme čtyřkolky TGB Blade, TGB 1000i LT, Arctic Cat, motocykly Kawasaki LE 650 Versys, terénní auta Ford Ranger XLT, dodávky Volkswagen Crafter a nákladní auta Jelcz 442.32 a Star 266M2.

WOT využívá také cisterny na vodu CW-10, multilifty s jeřábem Jelcz 862 nebo pojízdné dílny Star 266.

Zde AZ nelze vůbec srovnávat. Do budoucna lze čekat snad náhradu za Land Rovery a možná i stařičké polní kuchyně POKY na podvozku PV3S.

Pro boj proti živelním pohromám, odstraňování jejich následků a provádění pátracích a záchranných akce jsou WOT vybaveny i specializovanou technikou: elektrocentrály, osvětlovací soupravy, spojovací prostředky, motorové pily, speciální obleky pro práci ve vodě a ochranné prostředky. Zde taky nemáme s čím srovnávat.

Materiálová vybavenost WOT roste, což ale vyvolává nevraživost uvnitř polských ozbrojených sil. Vojáci WOT ale provádějí intenzivní výcvik (i za pomocí vojáků speciálních sil) - některé kurzy trvají v různém provedení i rok.

Navíc WOT ukazují, a to i profesionální armádě, svou důležitost na polsko-běloruské hranici. Špatná bezpečností situace vyžaduje intenzivnější přípravu záložních jednotek, nikoliv jejich brutální útlum, jako tomu bylo kvůli covidu v České republice. Poslední dva roky výcvik českých AZ probíhal téměř výhradně on-line.

Výcvik WOT

Výcvik vojáka WOT trvá tři roky a skládá se ze tří na sebe navazujících etap. Každá etapa trvá rok:

První rok, základní výcvik včetně zdravotní přípravy a specializace na teritoriální obranu.
Zájemci nejprve projdou šestnáctidenním základním výcvikem a složí vojenskou přísahu (lze nahradit osmi víkendy). Pak normálně působí ve svých civilních zaměstnáních (dva dny v měsíci musí být u jednotky).
V průběhu roku vojáci WOT absolvují několik větších cvičení a jsou neustále připraveni pro případ ohrožení země. Služba trvá jeden až šest let (lze prodloužit). Po třech letech služby dostanou příslušníci WOT přednost před ostatními uchazeči o práci v profesionální armádě.
V ČR většinou základní výcvik trvá tři týdny ve Vyškově. Pokud zájemce sloužil o armády, do Výškova nemusí.
Druhý rok, speciální školení: specializace na zdravotníka, spojaře, minometné družstvo apod.
Třetí rok, výcvik v jednotce: týmová práce apod.

Výcvik české Aktivní zálohy

V ČR sice velitele roty, čet a družstev vyškolíme za pět až šest dní, zato kurz obsluhy křovinořezu nebo motorové pily trvá 14 až 21 dní. Obrázek ať si každý udělá každý sám. Aby vojáci z povolání mohli velet profesionálním jednotkám, musí hlavně splňovat službu, zkušenosti a mít za sebou mise. U rot AZ u KVV jde hlavně jen o vzdělání.

U našich útvarových jednotek AZ je to vyřešené lépe - jednotkám velí bývalí vojáci z povolání s odpovídající služební kariérou. Tím odpadá množství problému při přípravě plánování a organizaci výcviku jednotek, což je společně s administrativou jeden z velkých nedostatků krajských pěších rot.

Velitelé AZ u KVV nemají plánovací a výcvikovou kapacitu v jednotce, stejně jako zpravodajský a štábní prvek. Musí za ně proto zaskakovat vyčlenění vojáci KVV a ti jsou už často delší dobu mimo službu u jednotek (až na výjimky) a fungují hlavně jako správní prvek. A výpomoc instruktorů od profesionálních útvarů probíhá jen při výcviku.

Důvod vzniku WOT

Poláci potřebovali po napadení Ukrajiny rychle vybudovat teritoriální obranu a čas získali tím, že velitelská a organizační struktura WOT je postavena na 4000 vojácích z povolání. Samozřejmě podle některých názorů se tam v první řadě odklidili hůře hodnoceni vojáci.

Kvůli špatné bezpečnostní situaci se to změnilo a do velení později nastoupili vojáci především ze speciálních sil a od útvarů. Ti vytvořili ze svých zkušených vojáků, co odešli do zálohy, instruktory výcviku.

Nedávno se vrchním praporčíkem WOT stal voják od speciální jednotky JWK (Jednotka wojskova komandosov). Proto v zhruba dvou týdenních rotacích můžou brigády WOT posilovat profesionální armádu na hranici s Běloruskem a střežit tři kilometry široké uzavřené hraniční pásmo.

WOT spolu s profesionálními jednotkami a bezpečnostními silami asistují místním, většinou starším lidem. Obchází je, komunikují s nimi, pomáhají a zvyšují pocit jejich bezpečí.

Struktura pěšího družstva WOT, Poláci říkají "úžasná dvanáctka", je velitel, zástupce velitele, starší zdravotník, mladší zdravotník, starší ženista, mladší ženista, starší střelec, mladší střelec, ostrostřelec, průzkumník, starší radista, mladší radista.

Náborový plakát do WOT; větší foto / Foto: Dowództwo Wojsk Obrony Terytorialnej

Nábor WOT

Proč tolik Poláků v tak krátkém čase vstoupilo do armády i záložních jednotek? Důvody jsou:

Tradice, hrdost a historie;
Ruské napadení Ukrajiny a anexe části území;
Hybridní válka na hranici s Běloruskem;
Uniformované třídy ve školách. Žáci a studenti chodí do školy v uniformě a během docházky se kromě běžných povinnosti věnují i branné činnosti. Jedná se o stovky tříd v celém Polsku. Nelze srovnávat s naším POKOS.

Brigády WOT mají i multiplikační (mobilizační) charakter v období ohrožení státu, tak jako naše teritoriální jednotky. Což ukazuje další nepoměr mezi AZ a WOT.

Počet brigád kopíruje počet krajů. U nás každý kraj má rotu. Už na první pohled je vidět, vzhledem k možnému počtů úkolů a bráněných objektů, disproporci. A už vůbec nelze porovnávat rozdíl v možnostech při nasazení v bojovém cyklu brigády a roty - mechanizovaná rota čtyři hodiny (lehká pěší méně), lehký pěší prapor 12 hodin.
Bojový cyklus jednotky v podstatě znamená, jak dlouho jednotka vydrží v boji s mužstvem, munici, technikou zásobováním a doplňováním ztrát. Žádná jednotka v boji není nasazena obvykle najednou, má hloubku obrany, zálohu, část doplňuje munici, PHM, odebírá stravu. Teorie říká, že maximálně je z jednotky v boji najednou 50%. Kdo vystřídá jednu českou rotu pod KVV na území kraje třeba na hranici?

Závěrečné zamyšlení pro ČR

ČR má menší území, méně obyvatel a nejsme hraniční země NATO, ale svět se překotně mění. ČR potřebuje nepoměrně více vojáků a větší jednotky s odpovídajícím zázemím a výzbroji - minimálně prapor teritoriálních jednotek na území každého kraje. Přitom úkolů je na mnohem větší jednotku v síle brigády.

Chybí výcviková a plánovací kapacita, základny, výzbroj, technika a vojáci, profesionální vojáci do velení. Třeba se to změní, pokud nová vláda prosadí zásadní růst financí na obranu, což by bylo potřebné i vzhledem k bezpečnostní situaci ve světě i blízkém okolí (Polsko, Ukrajina, Balkán).

Naši vojáci jsou nasazeni v Litvě a Lotyšsku, kde je hlavním úkolem samotná přítomnost a výcvik se spojeneckými jednotkami. Nejde o bojovou misi, ale situace v Pobaltí se může kdykoliv zhoršit.

Od roku 2008 válka v Gruzii, 2014 invaze Ruska na Ukrajinu, následující uprchlická krize a teroristické útoky v Evropě, k tomu věčné problémy na území bývalé Jugoslávie. To vše proměnilo bezpečnostní situaci v Evropě. Kdysi jsme ploty bourali, v posledních letech je zase stavíme, a máme zkušenost, že postavit jdou rychle, ale zbourat to trvá desítky let. Vše zhoršuje ekonomická a zdravotní krize.

To vše vyvolává potřebu silných ozbrojených sil včetně záloh. Protože ty umožňují posílení, střídání a doplněné profesionálních jednotek.

Musíme se zamyslet, až jednou skončí covidové stavy a začne se naplno cvičit, i vzhledem k požadavkům na očkování (které je v pořádku), kolik vlastně zůstane vojáků v AZ k dispozici. Od roku 2014 byl největší nárůst vojáků v těchto jednotkách, ale v posledních dvou letech podle údajů MO je již mnohem menší. V AZ teď slouží skoro tři a půl tisíce vojáků, každý desátý je žena. Armáda plánuje do roku 2030 nárust na deset tisíc vojáků AZ.

I při pohledu na Polsko, a vzhledem k situaci kolem nás, není čas pořád na něco čekat. Co naše jednotky potřebují je výcvik, technika, výzbroj a nasazení. I tím se získají tolik potřební další vojáci.

Je třeba rozjet masivní náborovou kampaň - na sítích, obejít všechny učiliště, střední školy, vysoké školy a univerzity, střelnice, prodejny zbraní nebo vojenské e-shopy. Dále rozdat náborové a informační letáky informující o vstupu do AZ a profesionální armády.

Možná kromě POKOSu zkusit školám nabídnout i možnost uniformovaných tříd jako v Polsku, udělat na vysokých školách obdobu amerických ROTC (Výcvikový program důstojníků v záloze, kteří po škole nastoupí na určenou dobu do ozbrojených sil). Tady se můžeme poučit od naší Agentury vojenského zdravotnictví AČR.

Obeslat dopisem všechny vojáky a vojákyně v záloze, kteří prošli službou vojáka z povolání, misemi, v další službě, základní vojenskou službou a službou v AZ, kde je informujeme o možnostech služby v profesionální armádě nebo v AZ. Pomůže to minimálně aktualizovat doručovací adresy.

Změnit v zákoně bod, kdy byli vojáci propuštění za spáchané přečiny (méně závažné) i před mnoha roky, někdy i před 20 až 30 roky. A od té doby se osvědčili. Následně zvážit jejich službu u AZ, jak je to běžné ve světě.

Zvážit základní vojenský výcvik i u Policie ČR. Před kovidem se část policejních rekrutů posílala na měsíc do Vyškova. Rekruti všech bezpečnostních složek mohou projít základním vojenským výcvikem, složit přísahu a získat vojenskou knížku.

Potom budou pokračovat ve svých sborech, ale po odchodu do civilu mohou zamířit do AZ. Tím se získá další zdroj pro mobilizaci, sjednotí základní výcvik a ušetří peníze. Samozřejmě to narazí na zájmy a nevraživost jednotlivých sborů, a hlavně lidí v nich.

Možná lze také využít opuštěné základny, např. kasárna TGM Pardubice, bývalá VZ MS OSN Český Krumlov, a obdobné v každém kraji. Tato místa lze využít k výcviku, ubytování a uložení techniky a výzbroje záložních jednotek.

Každý voják v nich bude vědět, kde má skříň, postel, zbraň a techniku, kam má nastoupit. Tohle pomohlo například v bývalé Jugoslávii Slovinsku, Chorvatsku a Bosně - v každé oblasti byl sklad zbraní a kasárna. Tam vojáci po skončení vojny cvičili a našli výzbroj a výstroj.

Zařadit do struktury těchto jednotek vojáky z povolání, tak jako v Polsku, Velké Británii, USA i jinde - to zkrátí plánování a výcvik jednotek.

Samozřejmě vše stojí peníze a lidi, ale potom máme v případě potřeby (živelní pohromy, covid, bezpečnostní situace) další nástroj k jejich zvládnutí.

https://www.armadninoviny.cz/vojenske-odvody-v-polsku-a-ceske-republice.html

Vojenské odvody v Polsku a České republice

23. 2. 2022
32 komentářů
Armádní noviny

Za měsíc se osmnáctiletí Poláci dozvědí informace o letošní vojenské lékařské odvodní prohlídce. Povinnost se týká 210 000 mladých lidí. Mezi nimi je velká většina mužů narozených v roce 2003. Armáda také čeká na dobrovolníky starší 18 let. Vojenské odvody proběhnou od 4. dubna do 8. července.

Vojenské odvody (kwalifikacja wojskowa) v Polsku se uskutečňují od roku 2009, tedy od okamžiku pozastavení základní vojenské služby (zasadnicza służba wojskowa). Hlavním účelem je shromažďování informací o fyzickém a duševním zdraví mladých lidí z hlediska vojenské služby. Každý rok v Polsku dostane povolání před lékařskou komisi zhruba 200 000 osob. Týká se to i tzv. "hlavního ročníku", tedy osob dovršivších 19 let.

Kdo se musí dostavit?

Podrobnosti o odvodech stanoví každý rok v příslušném nařízení ministři vnitra, vnitřní správy a národní obrany. Letošní odvody proběhnou ve všech 16 vojevodstvích (krajích). Za její realizaci odpovídají hejtmani se spoluúčastí náčelníků 16 vojvodských vojenských správ (wojewódzki sztab wojskowy).

"V letošním roce se musí povinně dostavit [k lékařské odvodní komisi] 210 000 mladých lidí, většinou mužů narozených v roce 2003," sděluje podplukovník Mariusz Muskus z Ředitelství pro organizaci a personální obsazování (Zarząd Organizacji i Uzupełnień P1) v rámci polského Generálního štábu.

Před komise se dostaví i osoby narozené mezi lety 1998 až 2002, kteří dosud nemají stanovenou kategorii způsobilosti k aktivní vojenské službě, a osoby narozené v letech 2000 a 2001, které již dříve získaly kategorii způsobilosti "B" (dočasně nezpůsobilí k aktivní službě, např. ze zdravotních důvodů). Postavit se před komisi a podrobit se lékařským prohlídkám jim umožní změnit vztah k branné povinnosti (obowiązek obrony) a zařazení do zálohy.

Povinnost odvodů se týká i některých žen zejména narozených v letech 1998 až 2003. Jde o ženy s vojenským vzděláním nebo vhodnou specializací - lékařství, farmacie, zdravotní péče, psychologie, lékařství a veterinárního lékařství. O stanovení odvodní kvalifikace se mohou ucházet i dospělí dobrovolníci, kteří dosud nemají přidělenou kategorii způsobilosti k aktivní vojenské službě (czynna służba wojskowa).

Odvody v Polsku

Každého z branců čeká základní lékařské vyšetření sestávající z měření tlaku, hmotnosti, rozměrů těla a vyšetření sluchu a zraku. Lidé s chronickým onemocněním musí předložit lékařskou dokumentaci a v případě potřeby se zúčastnit dalších vyšetření. Součástí odvodu bude i rozhovor se zástupcem vojenského velitelství.

Zástupce, mimo jiné na základě lékařského osvědčení a zdravotní kategorie udělené členem lékařské komise, rozhodne o tom, zda bude (nebo nebude) branec vhodný pro aktivní vojenskou službou, a vystaví vojenskou knížku. Odvedení branci budou po 14 dnech převedeny do zálohy. Výjimku tvoří osoby s kategorií "B", tj. osoby s prokázanou dočasnou vojenskou neschopností.

Co vzít v Polsku k odvodům?

Uchazeči o kvalifikaci musí mít u sebe průkaz totožnosti, fotografii bez pokrývky hlavy o rozměrech 3×4 centimetry, doklady o vzdělání nebo dalším vzdělávání a lékařské záznamy o chronických nemocech nebo zraněních. Ti, kteří již byli dříve u odvodu, např. osoby s kategorií B, by měli mít doklad totožnosti a vojenskou knížku. Ostatní dokumenty se vyžadují pouze v případě, že došlo ke změnám (např. ukončení studia, nové lékařské vyšetření).

Nedávna novela zákona O obraně vlasti (Ustawa o obronie Ojczyzny), kterou nedávno představil Jaroslaw Kaczyński, přinese v odvodech některé změny:

Jde zejména o prodloužení doby služby do konce kalendářního roku, ve kterém kvalifikovaná osoba dosáhne věku 55 let, nahrazení vojenské knížky osvědčením o stanovené odvodní způsobilosti (A, B) a absence nutnosti lékařského vyšetření v případě žádosti o přijetí do aktivní služby do tří let od vydání rozhodnutí o způsobilosti. A převedení veškeré agendy z ministerstva vnitřní správy pod ministerstvo národní obrany.

WOT jsou obdobou české Aktivní zálohy. V současné době vojáci WOT patrolují na hranicích s Běloruskem

Jak je na tom Česká republika?

Brannou povinnost mají u nás muži i ženy od roku 1919. Ve věku od 19 do 60 let. Vojáci z povolání do 65 let. Je stanovená v zákoně č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování.

Povinnost státního občana ČR plnit úkoly Ozbrojených sil ČR zahrnuje povinnost podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené zákonem.

Odvody vykonávají Krajské vojenské velitelství (KVV), ovšem od roku 2004, po zrušení základní vojenské služby, již neprobíhají. V předchozích letech proběhly nácviky u některých KVV v Ostravě, Českých Budějovicích a jinde, kde povolance imitovali v menším množství vojáci jednotek pěších rot Aktivní zálohy (AZ) uKVV.

Odvodní oddělení byla zesílena o vojáky AZ. I vzhledem k nedostatečnému počtu vojáků z povolání a zpravidla jednoho občanského zaměstnance (jehož činnost musí připomínat věčný boj s časem v jiném Matrixu), který v ruční kartotéce v jednom kraji čítající i milion a více mužů (kromě svých jiných povinností) ručně vyřazuje a přepisuje údaje o zemřelých. Chybí aktuální údaje, patrně se využívá pouze centrální evidence obyvatelstva vedena ministerstvem vnitra.

V Polsku na to mají nejenom naši obdobu KVV, ale u nás už dávno zrušené vojenské správy. V České republice jsme měli i vyšší doplňovací velitelství - to vše padlo na vrub pohádce o malé profesionální armádě, která dokáže předvídat konflikt deset let dopředu. Dnes je už každému jasné, že to je nesmysl.

Různé formy válek běží již od roku 2008, u nás zatím v kyberprostoru a dezinformační válka. Ovšem 300 kilometrů od nás již osm let probíhá válka na Ukrajině, ve které prakticky každý týden umírají vojáci. V devadesátých letech byla nejbližší válka 800 kilometrů v bývalé Jugoslávii.

Výcvik AZ 44. lmopr a 41. mp

Co dál?

Znovu zavést fyzické odvody, už jenom kvůli získání přehled o obyvatelích s brannou povinnosti, včetně žen potřebných profesí, výhodné i pro Integrovaný záchranný systém (IZS).

Před odvodní komise poslat i ty, co nebyli na odvodech. Rozumným způsobem povolat ke stanovené komisi i vojáky v záloze. Už jenom pro aktualizaci jejich údajů, vzdělání, lékařského stavu, bezpečnostní prověrku s ohledem na "pátou kolonu". Do budoucna začít i s jejich cvičeními, situace kolem nás to vyžaduje.

Současná praxe, tedy vybírat pouze stovky nebo do dvou tisíců osob na různé základní kurzy pro vojáky z povolání, AZ a dobrovolnou službu, naši bezpečnostní situaci neřeší. Musíme mít desítky až stovky tisíc vojáků v záloze na necelých 11 milionů obyvatel. Je nutné také stanovit vhodné benefity.

Dále je nutné KVV odebrat pěší roty AZ. Nemůžou zabezpečit jejich odpovídající výcvik (Polská Vojska teritoriální obrany vs. česká Aktivní záloha). Roty je třeba převést pod tabulkově vytvořené prapory, které se musí personálně naplnit, vojáky od útvarů a svěřit je pod Velitelství teritoria (VeTer) v Táboře. Při případném nasazení stejně spadají pod VeTer a Velitelství pro operace.

A KVV nechat dělat jejich správní, administrativní, mobilizační, a hlavně odvodní činnost. Určitě stojí za úvahu rozšířit počet na to vyčleněných vojáků a za úvahu stojí, zda je i jejich struktura dostatečná. Jestli nemáme obnovit i okresní vojenské správy (OVS). Okresy už nemáme, ale tuto strukturu má policie, soudy, státní zastupitelství, ÚZSVM (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) a další. Jsou to další náklady, ale obrana a odstrašení je levnější než válka. Situaci ve světě a v blízkém okolí netřeba rozebírat.

Samozřejmě odvody, včetně prověření stavu vojáků v záloze nesou náklady, ale kromě lékařského personálu na ně lze v rámci jejich služby využít KVV a vojáky AZ tam zařazené v příslušných skupinách v rámci cvičení, tím se sníží náklady. O vhodné prostory už jsme přišly. Proto je vhodné projednat jejich poskytnutí s hejtmany, primátory a starosty. Nabízí se prostory ve školách (tělocvičny apod.) jako při volbách.